Změna je život

Za poslední dobu se událo několik věcí, které stojí za zmínku - malý výlet, změna spolubydlících a včerejší večeře.

Začnu tím, že už nebydlíme s mexičankami. Pohádaly se s naši španělskou spobydlící a ta jim řekla, že se tady s nimi necítí dobře a že by byla ráda, kdyby do konce března odešly. Jelikož ona tu má podepsanou smlouvu a ony dvě ne, tak se musely odstěhovat. Byt našly velmi rychle a je velmi levný, ale je s ním trochu potíž. Miguel - vlastník bytu - ho koupil prý teprve nedávno a předtím v něm bydleli nějací staří lidé, takže byt je zanedbaný a nábytek opravdu hnusný - sedačka je třeba tak zaprášená, že když do ní člověk udeří rukou, tak se zvedne ne oblak prachu, ale uplná mračna prachu. Chystá se ho sice trochu obnovovat - malování, nový nábytek atd., ale jelikož je to Španěl, na všechno má času dost, až bych řekla příliš - hodně slibuje, jak všechno brzy bude, ale zatím se v bytě téměř nic nezměnilo. Největší potíž byla v tom, že byt nemá funkční kuchyň :-D Nebyla tam trouba, vařiče, lednice, mikrovlnka - prostě nic. Holky už nechtěly platit nájem za březen v tomto bytě a tak se rozhodly přestěhovat ještě předtím, než pojedou na výlet do Sevilly, kde byly 8.-12.3. Většinu věcí si odnesly už před odjezdem, ale protože tam stále nebyla kuchyň, i když ji Miguel už sliboval (jediné, co zvládl, bylo přinést lednici), jídlo si ještě nechaly tady. Abych to zkrátila, po návratu ze Sevilly si ještě párkrát uvařily u nás a včera přišly s radostnou novinou, že už mají novou kuchyň. Dnes jsme se s Terkou plny očekávání vypravily se na tu novou kuchyň podívat. Jaké bylo naše překvapení, když jsme zjistily, že nová kuchyň sestává z dvou plynových vařičů :-D Abych Miguelovi ale nekřivdila, tak dneska přinesl mikrovlnku, i když bůhví kde ji vzal, protože nebyla uvnitř uplně čistá. Byt je prostě hrozný a jsem velmi ráda za naše rozhodnutí se nepřestěhovat s holkama, i když nám to celé štastné z toho, jak je byt levný, nabízely. Teď mají holky jako spolubydlící mexičana Geu, dva maďarské kluky a dnes se přistěhovala i jedna z italek, co už je tu s námi dýl. My máme pro změnu jako novou spolubydlící kamarádku Dennis (té španělky) - Vanessu. Byt se proměnil z docela živého místa ne velmi mrtvé, protože Vanessa se zdá sice milá, ale asi stejně mluvná jako Dennis, což znamená, že se vůbec nebavíme...

Teď už ale něco veselejšího. Minulou neděli 11.3. se nás asi 20 vydalo vystoupat na další z mnoha kopců, které jsou kolem Cartageny. Nahoře je nějaká neidentifikovatelná zřícenina a krásný výhled. Byla to moc příjemná procházka, na které nám hezky svítilo sluníčko. Znovu se mi taky potvrdilo moje přesvědčení, jaké je kouření hrozné svinstvo - zatímco nám vyjít kopec nedělalo sebemenší problém, kuřáci už v půlce funěli. 

Výhled - vlevo se krčí Cala Cortina - plážička, o které jsem psala minule

Výhled na přístav a Cartagenu

Přes týden se nedělo nic moc zajímavého až na středu, kdy holky uspořádaly ve svém bytě "kolaudační" party, na kterou přišlo asi 40 erasmáků, takže si asi umíte představit ten hluk. Někdo ze sousedů už toho měl asi dost, jelikož kolem 1 v noci přijeli policajti a řekli jim, že pokud to okmažitě nevyklidí, tak se jim bude účtovat 300 euro za každých 15 minut :-D Party tedy skončila velmi rychle a šly jsme si na chvíli radši zatancovat do klubu Suite 40. Doufám, že tím holky konečně pochopily, proč jsem nechtěla v žádném případě dělat žádné party tady u nás, když tady ještě bydlely.

Ve čtvrtek jsme se domluvily s Tinou (kamarádka Slovinka), že by bylo fajn si udělat party trochu v jiném klidnějším stylu, a tak jsme se domluvily, že k sobě pozve pár lidí a uděláme si společnou večeři. Protože s Tinou bydlí Darina, která je taky z Česka, rozhodly jsme se udělat bramboráky. Myslím, že se nám docela povedly, i když smažení trvalo dlouho.Tina udělala tuňákovou pomazánku na malé bagetky jako předkrm. Další jejich spolubydlící, polák Karol, udělal kuřecí stehna. Sice to nebylo nic polského, ale byly dobré. Pak ještě přišly dvě francouzky - Sandra a Aurelie, které přinesly jablkový koláč a takovou kakaovou buchtu. Protože jsme začali vařit pozdě a taky proto, že ve španělsku je uplně jiný režim, večeřit jsme začali až v 22:30. Bylo to všechno vynikající, tak jsem se přejedla a pak mě z toho tlačil žaludek :-D To mě snad odnaučí, tolik a tak pozdě jíst...

Zítra jedeme na výlet do Valencie, tak snad brzy přibyde další článek :-)

Zdenyho návštěva - 2.část

Do psaní druhé části příspěvku se dávám trochu se zpožděním, takže se musím trochu rozvzpomenout, co jsme vlastně dělali :-) V úterý se nedělo nic zvláštního, protože jsme byly s Terkou celé dopoledne ve škole. Zdeny šel na jednu hodinu s námi, protože tato hodina měla být v angličtině. Učitelka se ale rozhodla, že bude mluvit španělsky, takže to byla pro Zdenyho trochu nuda, protože nerozuměl nic. Já jsem na tom ale nebyla o moc líp, protože jsme seděli uplně vzadu a já špatně slyšela, takže jsem si z hodiny taky moc neodnesla a spíš jsem se dost nudila. Zdeny šel pak dřív domů a udělal nám oběd, zatímco my jsme byly ještě ve škole. Odpoledne jsme se procházkou vydali do Carrefouru, který je asi 1,5km od našeho domu. Musely jsme koupit prášek na praní a nějaké zásoby jídla, což nám zabralo skoro celé odpoledne.

Ve středu se Zdeny s námi do školy už nevydal a udělal si vlastní procházku. Odpoledne jsme se pak já, Zdeny a Terka šli podívat k jediné pláži, která je přímo v Cartageně. Jmenuje se Cala Cortina a je moc pěkně udržovaná, ale je asi 4 km od centra a je hrozně prťavá, což je trochu problém. Autobus k pláži jezdí jen v létě, takže se budeme muset vžycky projít pěšky, což je docela otrava, protože se musí obejít celý docela rozlehlý přístav a pak jít kus po silnici. Jsem taky zvědavá, jak se celá Cartagena na tu pláž narve, až bude teplo na koupání... Předpokládám, že většina lidí jezdí do letovisek, která jsou v dosahu asi 30 km od Cartageny.

Já a Terka na okraji pláže

Výhled na celou pláž - věru obrovská, že? :-D

Ve čtvrtek byl trochu speciální den. V poledne začala informační schůzka pro všechny nové Erasmus studenty a následovat měl společný oběd a prohlídka Cartageny s průvodcem. Na informační schůzce jsem se docela divila, že přišlo poměrně málo lidí na to, kolik Erasmus studentů tu je. Lidé z kanceláře zahraničních vztahů jsou asi jediní, kteří tady vědí, co dělají. Vždycky, když se jich člověk na něco zeptá, tak znají odpověď (narozdíl od všech ostatních profesrů a zaměstnanců, kteří jsou po většinu času trochu zmatení :-D). I na informační schůzce nám řekli nějaké zajímavé informace a dostali jsme složku se zajímavostmi o okresu Murcia, nějaké další info a propisku s odznáčkem, z čehož byl nejvíc nadšený Zdeny, který si odznáček hned připnul, i když tu vůbec nestuduje :-D

Potom se šlo na ten avízovaný oběd, který byl výborný. Trval asi dvě hodiny a podávaly se čtyři chody. První chod byl zeleninový salát s tuňákem, který dostali všichni. Na další dva chody si člověk mohl vybrat se tří možností - 2.chod mohl být buď palačinka se šunkou a sýrovou omáčkou, houbové rizoto nebo těstoviny s různými druhy omáček. Já jsem měla rizoto, ale ochutnala jsem i palačinku od Zdenyho, kterého jsem propašovala na oběd taky :-) Obojí bylo výborné. Třetí chod mohla být buď ryba, vepřový plátek nebo různé druhy pizzy. Já měla vepříka, ale opět ochutnala od Zdenyho i rybu. Jako poslední chod se podával zákusek, což byly různé druhy malých buchtiček, z nichž v některých byla zmrzlina. Protože jsem na sladké, tak tohle byla snad nejlepší část. Nevýhoda ale byla, že buchtičky přinesly na velkém talíři doprostřed stolu pro 4 osoby, takže na každého zbylo míň, než bych si přála :-D Ale už dost o jídle -  když si na to vzpomenu, tak se mi sbíhají sliny :-)

Prohlídka Cartageny byla taky moc příjemná. Dozvěděli jsme se hodně informací o tom, jak Cartagena vznikla a jak se dál vyvíjela. Pan průvodce působil ze začátku hrozně divně, protože furt dělal takový divný a nepříjemný mlaskavý zvuky. Protože ale mluvil zajímavě, tak se to pak dalo přehlídnout :-) Celý tento den byl moc pěkný a ráda na něj myslím.

V pátek jsme se se Zdenym vydali na výlet na pláž, která leží pro změnu asi 30km na západ od Cartageny. Jeli jsme autobusem do městečka jménem Puerto de Mazarron, které je jasné letní letovisko pro turisty.

Vyhlídka v Puertu

Ušli jsme pár km do menšího městečka jménem Bolnuevo, které je taky letoviskem. V Bolnuevu se nachází moc zajímavé pískovcové útvary, které samostatně vystupují z roviny a vypadají takto:

Kousek za Bolnuevem jsou moc pěkné menší pláže, které jsou vedeny jako nudistické. Protože ale ještě není takové teplo, tak jsme se naštěstí na žádný nahuláče dívat nemuseli. Byl tam jen postarší pár, ale ti leželi na břichu, takže nebylo nic vidět. Pak kolem nás proběhl moc srandovní pán, které měl na sobě pouze sportovní boty a šel se proběhnout nahý. Já bych se teda asi při běhání nahá necítila moc příjemně, ale proti gustu žádný dišputát. Okolí ovšem stálo za to rozhodně vidět, ať už bez nudistů nebo s nimi.

Jedna z větších pláží

Úplně poslední pláž před cestou zpátky

V sobotu už byl náš poslední den, protože večer letěl Zdenymu let z Alicante zpět do Basileje. Protože do Alicante nejede přímý spoj, ale pouze autobus přes Murciu, rozhodli jsme se, že si uděláme přes den procházku po Murcii a Zdeny pak pojede autobusem do Alicante a já zpět do Cartageny.

Murcia je okresní město celého regionu. Má asi 400 000 obyvatel a je to moc pěkné místo. Vévodí mu katedrála, která nese znaky různých období od gotiky, přes renesanci až k baroku. Je tam taky poměrně dost malých parčíků s lavičkami, kde si může člověk sednout a odpočívat. Co mi přišlo zajímavé je to, že v těch parčících jsou sice stromy, ale pomálu trávy. Pak mi došlo, že to asi ale zase tak zajímavé není, protože v létě je takové vedro, že tráva určitě brzo zežloutne a tak nemá moc cenu ji tam vysazovat.

Zdeny se toužil vyfotit s tímhle králem, i když vůbec nevíme, kdo to je - Známe jméno Alfonso, ale tady se všichni králové jmenovali Alfonso, takže to nikomu moc nic neřekne :-)

I když to z obrázku možná nejde vidět, tak ta katedrála je obrovská

Tímto výletem Zdenyho pobyt v Cartageně skončil a já se jen můžu těšit, až se 29.3. vydám na oplátku já do Basileje. V sobotu šly děcka z Erasmu společně na pláž Cala Cortina, o které jsem psala už výše. Trochu mě mrzí, že jsem tam nebyla, protože prý byla legrace. Na pláž se prý ale chodí posedět a pokecat každý týden, takže myslím, že jsem zase o tolik nepřišla :-) Vím, že tento článek byl poněkud delší, takže gratuluju a děkuju těm, co dočetli až sem :-)