Barcelona

Ahoj všichni, dnes bych se ráda pustila do článku o mém výletu do Barcelony, který se udál 19.-21.4. Článek to bude dlouhý, protože takové krásné město jako Barcelona se prostě nedá shrnout do pár řádků. Doufám, že vám ale bude připadat obohacující a ne nudný :-) Hned ze začátku chci ještě ale všechny upozornit, že všechny fotky, které tu zveřejním, jsou stáhnuté z internetu, protože jsem s sebou neměla foťák. Něco jsem sice nafotila na mobil (hlavně hodně fotek z akvária), ale nemám tu šňůru, abych mohla fotky přetáhnout do počítače, takže jsem si musela vystačit se strýčkem Googlem :-)

Do Barcelony jsem se rozhodla jet proto, že jsem slyšela od více lidí, že je to moc pěkné město, a pak jsem náhodou našla velmi levné letenky s Ryanairem, tak jsem si řekla, že toho využiju a Barcelonu navštívím. Dohodly jsme se s Mexičankami, o kterých jsem psala už dříve, že pojedeme spolu. Protože jsem věděla, že holky si určitě o Barceloně dopředu nic nezjistí, můj výlet začal už před odjezdem tím, že jsem si vyhledala na Internetu všechno potřebné info ohledně hostelu a taky jsem se poohlédla po tom, co všechno bych chtěla vidět a jak se k tomu, co chci vidět, můžu dostat. Hostel jsem si zařídila jenom pro sebe, protože holky chtěly pokoj jenom pro sebe a já nejsem blázen, abych utrácela velké peníze za pokoj pro tři, když můžu spát v pokoji pro více lidí za peníze daleko levnější. Našla jsem hostel, který byl úplně v centru, měl dobré hodnocení, byla v něm zahrnuta zdarma snídaně a cena byla příznivá, takže jsem byla spokojená.

Po cestě autobusem jsem holkám ukázala, co všechno jsem o Barceloně našla a kam bych se chtěla podívat a ony se vším nadšeně souhlasily, tak jsem plán našeho výletu považovala za hotový. Let proběhl poklidně, i když to v letadle smrdělo jakousi dezinfekcí, ze které mi nebylo úplně dobře :-D Hrozně dlouho nám pak ale trvalo vymotat se z velkého Barcelonského letiště. Potřebovaly jsme najít vlak, kterým bychom se dostaly do centra na náměstí Placa de Catalunya. Nakonec jsme se zeptaly policajtů a ti nám dobře poradili, takže jsme vlak našly. Po cestě vlakem jsem toho moc neviděly, protože jel část cesty v tunelech metra.

Uchvácená Barcelonou jsem začala být vlastně hned, jak jsme vyšly z vlaku "na povrch". Všechny budovy byly jaksi velké a ulice rušné - bylo prostě hned poznat, že Barcelona je velké město. Na první večer jsme měly v plánu jen krátkou procházku po hlavní ulici La Rambla, na které je přes den hromada stánků s kytkami a suvenýry. My jsme šly už za tmy, takže stánky byly zavřené. Zahrádky restaurací ale byly přeplněné turisty a přímo na ulici seděli umělci, kteří malovali karikatury - přibližně jako na Karlově mostu. Došly jsme po Ramble až k přístavu, kterému vévodí 60 m vysoký sloup Kryštofa Kolumba z 19. století. Protože v přístavu hodně foukalo a byla nám zima, brzy jsme se vrátily na Placa de Catalunya, kde jsme se dohodly na ranním srazu. Já se pak odebrala do hostelu a holky za nějakou známou jejich rodičů, u které měly domluvené spaní (ano, holky nakonec jako zázrakem nespaly v hostelu, ale měly domluvené vlastní spaní, o kterém se mi zapomněly zmínit). Já svůj hostel našla velmi rychle, protože byl opravdu hned v centru na hlavní ulici. Bylo v něm čisto a příjemně - jediná nevýhoda byla, že nějakej kluk, co spal nade mnou, hrozně chrápal, takže jsem se projevila jako "nesnášenlivý" člověk a občas jsem trochu uhodila zespodu dvoupatrové postele tak, aby se převrátil a konečně ztichnul :-D 

Ráno se mi podařilo zaspat a probudila jsem se přesně tehdy, kdy byl v plánu sraz. Zavolala jsem tedy holkám, že nestíhám. Holky mi sdělily, že nakonec nechtějí jít do akvária, které bylo v plánu na další den, protože jim ta známá řekla, že není zajímavé a že je pro děti :-D Radši se tedy rozhodly, že si zaplatí vyhlídkový autobus po Barceloně, který stál 24 euro pro jednu osobu. Akvárium bylo v mém plánu hned od začátku a vyhlídkový autobus je něco, za co bych nikdy v životě neplatila. Podle mě je totiž buď pro starší lidi, kteří už nezvládnou žádnou fyzickou námahu, anebo pro turisty, kteří si o městě nic nezjistí a nejsou schopní samostatně plánovat, a tak se radši nechají za velké peníze posadit na autobus a všude se pohodlně dovézt. Řekla jsem teda holkám, že za autobus rozhodně platit nebudu, a tím se vlastně naše cesty v Barceloně rozešly a potkaly jsem pak až na letišti před cestou domů :-D Mně to ale vůbec nevadilo, protože jsem si i sama Barcelonu náramně užila. Hned zrána jsem si koupila celodenní lístek na metro, který mě narozdíl od drahého autobusu stál necelých 7 auro, a vydala se k největší turistické"atrakci" Barcelony, a to k chrámu Sagrada Família (= Svatá rodina).

Sagrada Família je dílo katalánského architekta Antonia Gaudího, jehož stavba započala už v roce 1882. Stavba, která je zařazená mezi památky UNESCO, ještě stále nebyla dokončena a stavební práce na ní pořád pokračují. Sagrada je opravdu velkolepá, a to jak zvenku tak zevnitř. Možná to na fotkách nepůjde tak pěkně vidět, ale venkovní fasády jsou opravdu detailně propracované a vnitřek je plný sloupů, které tvoří dojem, že se člověk nachází v lese. Zaplatila jsem si i výtah, který vás vyveze nahoru, takže se dá vidět nejen krásný výhled, ale i ozdoby věží zblízka. 

Sagrada i s lešením

Vevnitř

Pohled na strop

Do Sagrady se dá dostat více vchody a u každého jsou různá sousoší, která představují náboženské výjevy. Mám tu obrázky jen dvou, protože třetí ještě není dokončeno.

Nativity facade - věnuje se narození Ježíše

Passion facade - sochy znázorňující ukřižování a vzkříšení

Po tom, co jsem v Sagradě strávila skoro dvě hodiny, jsem usoudila, že bych měla asi jít dál, a tak jsem se metrem a autobusem dopravila k dalšímu známému místu, jímž byl Parc Güell.

Tento park je opět protkán díly Antonía Gaudího, který je vlastně v Barceloně všudypřítomný. Hned u vchodu se například nedá přehlédnout mozaiková ještěrka.

Hned, když člověk vyjde první schody, dostane se na prostranství, které je lemováno kamenými lavičkami taktéž pokrytými mozaikami. Tady na fotce jsou mozaiky hezky vidět, ale když jsem tam byla já, tak si nebylo skoro kde sednout, takže mozaiky moc dobře vidět nebylo :-D

Schody u vchodu - nahoře nad těmi sloupy se vlní právě ty zmíněné kamené lavičky

Skoro prázdno

Tohle se snad dalo vyfotit tak akorát po zavírací době :-D

I když byl park plný lidí, působil na mě tak příjemně klidnou atmosférou - procházet se mezi stromy a poslouchat pouliční hudebníky hrající klasickou hudbu na housle je fakt nádhera. Velká výhoda parku je taky to, že je situován do kopce, takže když se člověk vyšplhá nahoru na pahorek s kříži, tak má Barcelonu jako na dlani. Měla jsem i štěstí na počasí, protože nebe bylo úplně modré, takže mi výhled nezakrývaly žádné mraky.

Cross Hill, odkud je nejhezčí výhled

Bohužel jsem na Internetu nenašla žádnou vhodnou fotku, která by ten nádherný výhled hezky zobrazovala, a tak sem dávám fotku aspoň výhledu vlastně úplně zespodu od těch laviček.

Ty dva domy na stranách jsou taky od Gaudího

Kamenné podloubí, kde hrál hudebník na housle

Okouzlená parkem jsem se pak vydala metrem k Palau Reial (= Královský palác), což je budova obklopená zahradami se spoustou fontán a vysokých stromů, které jsou lidem volně přístupné. Dnes už je budova sídlem nějakých muzeí a královskou rodinu tu už nepotkáte. Ve 20. letech to ale opravdu byla rezidence královské rodiny pro případ, že se jim zachtělo do Barcelony. 

Palác s fontánou

Gaudího zvláštní fontána

Fontána u vchodu do zahrad

Při procházce v zahradách kolem paláce jsem se potkala s holkama, které tu zrovna měly zastávku svého turistického autobusu, a chvilku jsme si popovídaly, jak jsme kdo prožily den. Já jsem jim taky jen tak mimochodem sdělila, kolik jsem dala za lístek na metro, tak vypískly a pak se tvářily přepadle, že utratily za autobus 48 euro. Můj pocit zadostiučinění byl v tu chvíli obrovský :-D Pak jsem se s nimi rozloučila a došla k jezírku, kde plavala kachna s malýma kachňátkama, což jsem hodnou chvíli sledovala, protože ty kachňata byly hrozně pěkný a roztomilý :-D

Další zastávkou na mém poznávání Barcelony bylo náměstí Placa de Espanya, což je vlastně obrovský kruhový objezd s pěknou sochou uprostřed a dvěma věžičkama na boku. Přímo u náměstí je stará aréna pro býčí zápasy, která byla přestavěná na moderní nákupní centrum s hromadou obchodů a s restauracemi na střeše. Zvenku je k tomuto nákupnímu centru připevněna konstrukce s výtahem, kterým může člověk jen za 1 euro vyjet nahoru, obejít celý kruh dokola a podívat se tak na Barcelonu z různých stran.

Placa de Espanya - za věžičkami můžete vidět Palau Nacional

Aréna s výtahovou konstrukcí

Přímo z Placa de Espanya jsem se vydala k Palau Nacional, ve kterém se nachází národní muzeum katalánského umění. Nebyla jsem se podívat dovnitř, ale už jen zvenku mě ta budova uchvátila. Před muzeem je jednak hodně zeleně a pak také několik "pater" schodů, po jejichž stranách jsou menší i větší fontánky. Největší a nejhezčí fontána je ovšem úplně dole. Přes den jen obyčejně chrlí vodu, ale večer se fontána zbarví různými barvami a to je potom teprve krása. Každou půlhodinu mezi 7. a 9. se rozezní hudba a fontána chrlí vodu různými proměnlivými způsoby tak, aby se to shodovalo s tou hudbou. Hudební žánry se na každou show mění - jednou byla vážná hudba, pak filmová a nakonec i oldies :) Nebudu ale předbíhat, protože fontánovou show jsem si užila až později. Teď jsem jenom obešla muzeum a šla se podívat dál za něj, kde se nachází stadion, jenž hostil Olympijské hry v roce 1992. Vlastně na tom stadionu nebylo nic moc zvláštního, ale bylo fajn stát tam, kde jednou stáli Olympijští vítězové :-) Protože stadion byl od muzea opravdu nedaleko a kolem byly všude parky a zahrady, využila jsem času, který mi zbýval do začátku fontánové show, a parky jsem se pěkně důkladně prošla. Byla už jsem po celém dni hodně uchozená a nohy mě bolely nepředstavitelně, ale říkala jsem si, že když jsem v Barceloně, tak se na bolest nehraje :-) Čas zbývající do show se hezky zkrátil, a tak jsem se vrátila k hlavní fontáně a čekala na začátek. První dvě show ještě proběhly za světla, ale i tak to byl neuvěřitelný zažitek. Normálním lidem by třeba stačila vidět jedna show za světla, ale protože jsem trochu bláznivá a chtěla jsem tu show mermomocí vidět i za tmy, tak jsem tam opravdu tu hodinu a půl čekala a koukala do šplouchající vody :-D Rozhodně jsem se ale nenudila, protože to byl zážitek k zapamatování.

Budova muzea s fontánkami

Největší fontána, která podle fotky vypadá, jak kdyby to bylo fontán hned několik

Fontána ve tmě - na živo ještě několikrát hezčí

Výhled od budovy muzea za tmy

Po show jsem se už jen vrátila na hostel a zaradovala se, že chrápající kluk už odjel. Bohužel v noci chrápal zase jiný kluk, takže jsem docela nervila, i když naštěstí jen v duchu :-D Je zajímavý, že ani jedna holka, co na tom pokoji byla, nechrápala, ale kluci ano...

Druhý den už byl vlastně den odjezdu domů, ale měla jsem čas až přibližně do 2 hodin, kdy jsem věděla, že už se musím vydat na letiště. Hned zrána jsem se před cestou do aquaria vydala podívat se ještě na dva se
speciální domy. Jsou to domy od Gaudího (jak jinak) se specifickou architekturou - Casa Battló a Casa Milá. Dovnitř jsem bohužel nešla, protože by mě pak tlačil čas a navíc by to byly další peníze za vstupenky, ale i zvenku byly domy moc pěkné.

Casa Milá

Casa Milá v noci - za tmy jsem to ale bohužel neviděla

Casa Batlló

Po rychlém zhlédnutí těchto domů jsem se vydala k vytouženému akváriu a protože se nachází v přístavu, rozhodla jsem se jít stejnou cestou jako první večer, a tím pádem jsem si mohla projít znovu La Ramblu a vidět Kolumbův sloup i za dne. Tady jsou fotky:

La Rambla

Columbus monument

Placa de Catalunya - náměstí, ze kterého vychází ulice La Rambla

Fontány na Placa de Catalunya

Abyste se dostali k akváriu je potřeba přejít přes kousek moře po molu a projít kolem velkého nákupního centra Mare Magnum, které se na tomto molu nachází. Kdybych měla čas a peníze, tak se do něj mileráda podívám, ale nemám ani jedno, tak jsem se mu raději vyhnula :-D
Samozřejmě akvárium bylo nádherný a rozhodně nebylo jen pro děti, takže jsem ráda, že jsem neposlechla radu místní a šla se do něj podívat. Strávila jsem tam asi 3 hodiny a klidně bych tam byla ještě déle, kdyby to šlo. Bylo tam asi 18 různých akvárek, z nichž každé bylo jinak situováno. Jedno bylo upraveno pro živočichy, co žijí třeba až v 25 metrech po hladinou, jiné akvárko mělo uměle rozvlněnou vodní hladinu, aby se rybky, které žijí přímo pod hladinou cítily "jako doma". K vidění bylo i několik druhů korálových útesů (prohlídla jsem si i Nema :-D) a akvárko s menšími žraloky. Vždycky jsem si myslela, že žraloci musí permanentně plavat, jinak se utopí, ale tam jsem se dozvěděla, že existují i takové druhy žraloků, které celé dny leží při dně a jenom se válí :-D V jednom akvárku byl jeden takový lenoch a s ním i jeden z těch, co musí celodenně plavat, tak to byl takový až smutný pohled :-D Až jsem si představila situaci, kdy musím celý den běžet, jinak se udusím :-D Vrcholem byl ale velikánský tunel, kolem něhož byla všude voda, kde už byli k vidění i větší žraloci a rejnoci. Dokonce bylo za poplatek možné se obléct do neoprenu, vzít si bombu a jít se ke žralokům potápět. To mě tedy vůbec nelákalo, i když vím, že kdyby to byli lidožraví žraloci, tak by se tam s nimi potápět nesmělo. Cítila jsem se ale bezpečněji mimo vodu :-D Tady dám jen pár fotek pro představu, ale pro zájemce, kteří by chtěli vidět, jak to tam opravdu vypadalo, mám plný mobil právě fotek z akvária, tak až přijedu domů, tak se na ně můžete poptat...

žraloci

Koráli

Tunel se žraloky

Po akváriu už mi zbývalo jen trochu času a ten jsem využila k tomu, abych se podívala do staré gotické čtvrti, kde bylo pár zajímavých kostelů a taky městská radnice.

Katedrála Svaté Eulálie

Basilika Le mercé

Tradiční obrázek z gotické čtvrti - zahanbeně musím přiznat, že ani nevím, co to je. Vypadá to každopádně ale hezky :-)

Městská radnice

Pak už jsem se vydala na vlak směr letiště. Poprvé za ty tři dny jsem se zamotala v síti metra a bohužel zrovna v den odjezdu, kdy jsem potřebovala být na čas. Docela jsem se u toho hledání zapotila a už jsem se začala stresovat, že nestihnu letadlo. Samozřejmě, že když jsem vlak našla, tak jsem zjistila, že před pěti minutami ujel a že jezdí pouze jednou za půl hodiny, a to už mi pak hlavou rejdily představy, jak si budu muset kupovat novou letenku a spát na letišti atp. Nakonec ale všechno dobře dopadlo a na letiště jsem dojela včas. Na letišti jsem se potkala s holkama, let proběhl v pořádku a večer už jsem byla doma.

Barcelona je nádherné město, kde je toho hodně k vidění. Klidně bych tam ještě den nebo dva navíc strávila a rozhodně bych tam měla ještě co dělat....Už se těším, až se tam pojedu znovu podívat. Doufám, že to bude brzy :-)