Návštěva u Zdenyho ve Švýcarsku - 1. část

Španělsko je velmi nábožensky založená země, což mi vlastně umožnilo udělat si tak dlouhý výlet do Švýcarska. Hodně se tu totiž ctí Velikonoce, a tak dostávají studenti a děti školou povinné více než týdenní prázdniny...Letenku do Švýcarska jsem měla koupenou už dlouho dopředu a na svůj výlet jsem se velmi těšila, ale jak to tak bývá, vždycky musí přijít nějaká komplikace. Pro mě to bylo zjištění, že v den odletu (29.3.) se má konat ve Španělsku generální stávka. Když jsem se šla zeptat na autobusové nádraží, jestli jedou ten den nějaké autobusy z Cartageny do Murcii a odtud dále do Alicante, kde se nachází letiště, bylo mi řečeno, že paní nic neví (jak jinak), ale že mi doporučuje cestovat v jiný den, což byla samozřejmě "rada nad zlato" :-D Napadl mě spásný nápad zkusit to na nádraží vlakovém, které leží hned vedle toho autobusového. Tam mi ovšem pán řekl, že určitě žádné vlaky nepojedou, čímž klesla moje nálada pod bod mrazu. Už jsem se viděla, jak budu muset vyjet o den dřív a strávit 20 hodin na letišti bez jakéhokoliv zdroje zábavy...Nakonec se ale vše v dobré obrátilo a pár autobusů jelo. Pro jistotu jsem vyrazila hned zrána - na letiště jsem dorazila v 10 hodin a můj let byl naplánován na 16:10, takže jsem si přecejen pár hodin na letišti pobyla, ale dalo se to vydržet :-)

Cesta proběhla příjemně až na to, že jakmile jsem vystoupila začala jsem cítit bolest v krku a přicházející rýmu. Doteď nevím, jestli to bylo z letadla nebo to nemělo s letadlem žádnou souvislost. Dorazila jsem autobusem více k centru, kde mě už čekal Zdeny a zavedl mě na ubytovnu. Shodou okolností zrovna ten večer probíhala oslava narozenin Zdenyho kamaráda Andyho, kterému se říká Strömi, a tak jsme usmažili bramboráky a vydali se do společenské místnosti, kde už se stůl prohíbal pod různými jídly. Říkala jsem si, že pobyt u Zdenyho pojmu jako očišťovací kůru a navyknu si trochu méně jíst. Jak jste zajisté pochopili, hned první den byl můj plán překažen :-D Na dvorečku, kam se dá vyjít přímo ze společenské místnosti, mají kromě hromady narcisů a tulipánů taky gril, takže si všichni přinešli i nějaké maso na ogrilování. Já jsem za večer ochutnala od všeho trochu (tzn. zase jsem se najedla k prasknutí) a taky jsem ochutnala koktail s ovocem, který byl sice alkoholický, ale vůbec to v něm nebylo cítit a chutnal moc dobře. Kromě jídla mě taky hodně potěšily ty narcisky a tulipány, protože takové kytky ve Španělsku na jaře nerostou a já si ani neuvědomila, že je zrovna jejich čas. Jsou to moje oblíbené jarní kytky, tak jsem ráda, že jsem je i letos mohla vidět :-) Samozřejmě i moje tělo si uvědomilo, že jsou kolem kytky a moře pylu, takže mě od začátku až do konce pobytu neopustila rýma a každou noc jsem přiživovala závislost na Nasivinu...

V pátek dopoledne jsem se šli projít do parku, který má Zdeny téměř "za barákem", kde jsme se pokochali dalšími kytkami a taky několika veverkami, které tam jsou na lidi zjevně zvyklé, protože se nechaly okukovat a neutíkaly. Na odpoledne byla naplánována akce ESN Basel (Organizace pořádající různé akce pro Erasmus studenty) - exkurze do pivovaru Feldschlösschen v Rheinfeldenu, který se nachází jen kousek od Basileje. Díky Zdenymu jsem se exkurze mohla taky zúčastnit a jsem za to ráda, protože to bylo moc zajímavé. Mohli jsme nahlédnout do výrobních procesů a taky jsme viděli, jak se pivo plní do láhví, sudů a plechovek. Na konci byla ochutnávka, kde jsme si každý mohli dát 2 piva a 2 preclíky. Preclíky byly výborné a udělaly mi velkou radost :-D Normálně pivo nepiju, ale tady vyráběli druh piva s názvem Eve, který měl různé ovocvé příchutě a to mě moc lákalo vyzkoušet. Dala jsem si Eve s pomerančovou příchutí a musím uznat, že to bylo moc dobré. Jako druhé jsem zvolila Frescu, která je podobná jako náš citronový Staropramen. Protože už jsem byla ale úplně plná prvního piva a preclíků, většinu Frescy vypil Zdeny. Na této exkurzi jsem potkala Slovenku Barču, která mi přišla moc sympatická a kdybych trávila Erasmus v Baselu, hádám, že bysme se skamarádily.

Plnění sudů

Omývání a plnění lahví - docela mě to fascinovalo

Navečer mi Zdeny jako dáreček dal lístky do divadla na semioperu, což je balet, při kterém kromě orchestru i zpívají pěvci. Normálně operu nemám ráda, ale tito zpívali tak nějak normálnějším hlasem a taky ne celou dobu, takže se mi to moc líbilo. Balet sám o sobě byl taky moc pěkný, i když moje oblíbené Labutí jezero zatím nic nepřekonalo :-) Bohužel mi ale večer nebylo moc dobře a na balkoně, kde jsme seděli, bylo velké horko, takže mě to hodně unavilo. Celý den byl ale moc pěkný zážitek.

Bohužel teď musím do školy, takže pokračování článku dopíšu až budu mít čas, což bude nejspíš až v neděli, protože od čtvrtka do soboty jedu na výlet do Barcelony :-)

Las Fallas a "paella party"

Už jsem na blog dlouho nic nenapsala a přitom se toho hodně událo, tak se teď svoji neaktivitu pokusím trochu napravit. V tomto článku napíšu o výletu do Valencie a slavnosti, kterou pořádala univerzita. Další článek, který snad napíšu taky v dohledné době, budu věnovat svému pobytu ve Švýcarsku, kam jsem jela navštívit Zdenyho. 

V neděli 18.3. jsme se vydali s ostatními Erasmáky na dlouho očekávaný výlet do Valencie, kde zrovna probíhalo několikadenní veselí s názvem Las Fallas. Než začnu náš výlet popisovat, tak nejprve osvětlím, co to Fallas vlastně jsou. Jedná se o oslavy, při kterých se staví po celém centru města různá sousoší. Některá jsou poměrně malá, jiná zase naopak měří několik metrů. Vyrábějí se ze dřeva a kartonu, i když já bych to teda nepoznala, kdyby mi to nebylo řečeno. Každá Falla má vlastní nápad - některé představují satiru a jsou pro zasmání, jiné jsou prostě jen pěkné na pohled - a jsou hodnoceny porotou, která každý rok vybírá ty nejlepší. Nevím tedy, jaká jsou kritéria, protože letos vyhrály podle katalogu takové fallas, které já bych netipla - očividně nejsem ten správný "fallas odborník" :-D Stavba Fallas je docela složitý proces, při kterém se převáží v náklaďácích a různých dopravních prostředcích jednotlivé části, které se pak na místě dávají dohromady. Když jsou Fallas hotové, mají lidé několik dní čas všechny si je prohlédnout. Na konci oslav se pak Fallas pálí za přítomnosti hasičských sborů. Jaký je původ tohoto svátku bohužel nevím, ale v posledních letech se Fallas staly velkou turistickou událostí, na kterou se sjíždí mnoho lidí z různých částí Španělska. Pro představu přidávám několik fotek :-)

Elvis Presley a další umělci

Poněkud zvláštní Falla, kterou musela navrhnout asi nějaká zhrzená žena :-D

My a smutný klaun

Moje nejoblíbenější Falla - hlava Leonarda da Vinci obklopená jeho vynálezy (není to z fotky moc vidět, ale bylo jich tam opravdu požehnaně)

Falla na hlavním náměstí - smetánka společnosti s ďáblem (pod nimi jsou obyčejní lidé, i když to tu  není vidět)

Tyto jsem sem dala, protože mi připadali jako Dursleyovi z Harryho Pottera :-D

Vydařená falla z nemocničního prostředí :-)

 A teď už k našemu výletu. Vyjížděli jsme poměrně brzy ráno objednaným autobusem přímo z Cartageny a cesta do centra Valencie nám zabrala asi 4 hodiny. Při vjezdu do města jsme projížděli kolem komplexu velmi zajímavých moderně pojatých budov, ve kterých je oceanografické muzeum - jsou tam delfíni, žraloci a všichni možní mořští živočichové. Moc mě mrzelo, že výlet netrval víc dní, abychom se tam mohli taky podívat. Takhle už asi nebudu mít šanci muzeum navštívit, protože by to vyšlo poměrně draho. Náš cíl byl ale vidět Fallas a proto jsme se taky do Valencie vypravili. Po příjezdu se udělala skupinová fotka, ale jelikož nás bylo hrozně moc, tak jsem měla vůbec potíže se na ní najít :-D Pak se šlo k hlavnímu náměstí, kde měl ve 14:00 proběhnout první "hřeb dne" - La mascletá. První komplikací bylo, že o tuto událost nechtěl nikdo přijít, takže se na náměstí a v ulicích kolem něj tísnily davy lidí. Nebylo to nic moc příjemného a když jsem pak zjistila, co mascletá vlastně je, usoudila jsem, že mi to za skoro hodinu čekání v davu tedy rozhodně nestálo. Mascletá je totiž něco jako ohňostroj, jenže bez světelných efektů :-D To znamená, že jen bouchají petardy trhající uši, které tvoří dým, takže lidem pak padá na hlavu bordel a není nic vidět...To bouchání prý má mít nějaký rytmus a po skončení všichni nadšeně tleskali, ale já jsem smysl tohoto jaksi nepochopila - chyba byla ale asi ve mně, když byl ten dav z toho tak nadšen :-D Dál jsem se prošli k Plaza de la Virgen, kde stála obrovská dřevěná konstrukce, která představovala patronku Valencie - Pannu Marii Opuštěných. Do této konstrukce se zastrkují květiny, což má v konečném efektu vytvořit háv patronky. K večeru pak chodí dlouhé průvody žen, dívek i holčiček v krásných valencijských krojích, které nosí květiny právě k této "soše" patronky, aby jí vzdaly hold.

Květinový háv zezadu - při podrobnějším pohledu můžete vidět lidi, jak ho tvoří (zepředu fotku nemáme)

Krojovaný průvod

Po návštěvě tohoto náměstí jsme došli k parku, kde se všichni vyvalili na trávník. Ze začátku bylo moc příjemné si užít trochu odpočinku na sluníčku, ale protože jsme do této chvíle viděli pouze asi tři Fallas a nevypadalo to, že by lidi chtěli někam jít, pár se nás asi po hodince rozhodlo oddělit a podívat se po městě na vlastní pěst, abychom pár Fallas ještě viděli. Z této procházky je většina fotek, které jsem vložila výše. Po cestě jsme si dali buňuelos, což je tradiční pochoutka, která se na Fallas připravuje - jsou to vlastně takové malé koblihy, které v sobě nemají džem a jsou místo toho obalené v cukru. Procházka zabrala několik hodin, takže jsme si prošli i večení Valencii a večer v 10 došli na určené místo srazu, kde měl probíhat Botellon - pití venku v parku. Tady už většina erasmáků měla něco popito, ale já jsem pít nechtěla, takže mi po nějaké chvíli být úspěšně zima, i když jsem na sobě měla několik vrstev oblečení. Za začátku byla legrace a taky se očekával noční ohňostroj, který měl nastat v 1:30. Přesně v určenou dobu zhasly všechny lampy a nastala moc pěkná podívaná, kterou jsem ocenila o mnoho víc než odpolední rachejtle. Po ohňostroji mi už byla ale zima řádná a začala jsem být poměrně znechucená při představě, že odjezd je naplánován na 5 hodin ráno...Nakonec jsme asi po hodině stání na zimě šli do obřího stanu, který byl o kus dál a kde hrála hudba. Bylo v něm tepleji než venku a navíc se dalo tancovat, takže jsem se trochu odnechutila :-D Ráno jsme dorazili do Cartageny naprosto vyčerpaní, ale výlet jako celek teď s časovým odstupem hodnotím pozitivně, i když přímo po něm jsem byla zklamaná z toho, že to většina lidí zase pojala jako party místo výletu s nějakým cílem. Už jsem se ale poučila a vím, že na Erasmu se asi ani nic jiného čekat nedá - kór ve Španělsku.

Další událost, která se udála jen o pár dní později (v pátek 23.3.), byla party za denního světla pořádaná univerzitou. Lístky jsme si s Terkou koupily už dopředu a dostaly jsme nejen vstup, ale i tričko, poukaz na konzumaci paelly a volnou konzumaci nápojů (piva či calimocha = víno s kolou) před 15. hodinou. Party začínala ve 12 a my přišli asi něco po 1, ale stále bylo ještě brzy, protože bylo v prostranství poloprázdno a paella se sotva začínala vařit. Daly jsme si s Terkou pár calimoch (nevím, jak to mám skloňovat :-D) a postupně začali přicházet další lidé včetně našich Erasmáků. Díky tomu, že pár našich erasmáckých kamarádů už stálo ve frontě na paellu, mohli jsme předběhnout docela dost lidí a zařadit se přímo k nim pomerně dopředu. Připadala jsem si jako na základce, kdy jsme se o podobné kousky snažili každý den na obědě :-D Tohle bylo poprvé, co jsem paellu jedla a musím konstatovat, že mi chutnala, ale bylo to takové české rizoto trochu jinak. Paella je tradiční španělské jídlo - nevím, jestli se jí v celém Španělsku nebo jen v částech kolem Valencie, ale tradiční rozhodně je :-D Skládá se hlavně z rýže, k níž jsou přidány různé přísady, nejčastěji mořské plody. My jsme měli paellu s kuřecím masem, za což jsem upřímně ráda, protože mořské potvory mi nic moc neříkají. Zvláštní je ale na tomto jídle hlavně postup přípravy - tradiční paella se dělá na rovné pánvi na otevřeném ohni. V našem případě to byla pánev přímo gigantická, jak můžete vidět na dalších fotkách :-)

Paella ve fázi přípravy

Já s kelímky od kalimoch a nakřivo zapnutým sakem (opilá jsem ale nebyla :-D) + tvořící se řada na paellu

Hotovo a servírovat :-)

Spokojení žrouti - já a moc milá francouzka Aurelie

Po tom, co jsme se hezky najedli a chvíli popovídali, šlo se tancovat na hudbu řvoucí z velkých repráků. Lidí už tam tou dobou bylo požehnaně, a tak se dalo tancovat pouze trochu s obtížemi, což ale nevadilo. Co už ale později začalo vadit, byla skutečnost, že jsme se ocitli tak blízko reprákům, že uším to nedělalo příliš dobře, a tak jsme se asi v 6 s Terkou rozhodly, že to pro dnešek zabalíme a půjdeme domů. Akce trvala jen asi do 8, takže jsme toho už zase tak moc nezmeškaly. Celkově to bylo moc příjemné a vydařené odpoledne a tancovat a povídat si takhle na vzduchu a se sluníčkem se mi líbilo o mnoho víc, než trávit "party" v zakouřeném bytě...

Důkaz zaplněnosti :-D